Šimon Heller se narodil v roce 1988 a žije na Českobudějovicku se svojí ženou a čtyřmi dětmi. Po dokončení studií oboru učitelství matematiky a zeměpisu na Pedagogické fakultě na Jihočeské univerzitě pracoval jako učitel na základní škole, a poté na gymnáziu v Třeboni.

Šimon Heller je zastupitelem města České Budějovice, krajským zastupitelem v Jihočeském kraji a poslancem Parlamentu České republiky. Dlouhodobě se zaměřuje především na oblasti bezpečnosti, školství a kultury. „Chci, aby jižní Čechy byly místem, kde se rodinám dobře žije. Rodina je základ kraje a naší prioritou je, aby rodiny na jihu zůstávaly. Už dnes poskytujeme z krajského rozpočtu na 60 milionu korun na podporu dětí. Budeme podporovat i dostavbu startovacích bytů a také investovat do vzdělání, A to nejen ve městech, ale i na venkově. Proto chceme posílit dlouhodobě dobře fungující program obnovy venkova,” říká Šimon Heller.

Jiří Fišer se narodil 30. dubna 1953 v Novohradských horách. Brzy poté se jeho rodina přesídlila do Tábora. Po absolvování zdejšího gymnázia vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze a jeho profesí se stalo projektování vodohospodářských staveb. Od roku 1990 byl 34 let neuvolněným členem rady města, s výjimkou osmi let po roce 2010, kdy se stal starostou Tábora. V roce 1998 založil úspěšné politické uskupení Tábor 2020. Dvanáctý rok je rovněž členem zastupitelstva Jihočeského kraje, nyní i neuvolněným radním. Jiří Fišer je zapáleným expedičním cyklistou a asi doživotním občasným rockerem.

Funkci politika nikdy nevnímal jako roli velkého šéfa. V první řadě se Jiří Fišer pokládá za občana a obyvatele krásného města a kraje, kterému bylo umožněno, aby se podle svého nejlepšího svědomí staral o jejich chod a rozvoj. Obce a celý Jihočeský kraj nepovažuje za „pouhé kolbiště pro investiční příležitosti, ale především za prostor, kde se žije“. Pro Jiřího Fišera je důležité, aby lidé věděli a viděli, že politik stojí na jejich straně, že nevykazuje charakterové rysy papalášství. „Člověk ve veřejné funkci musí umět harmonizovat často protichůdné potřeby a požadavky veřejnosti.  Neflákat se a být slušný, to je mé krédo i pro letošní krajské volby,“ říká. „Volby do „krajů“ bývají vnímány jako méně významné. Ale víte, že krajští zastupitelé rozhodují třeba o vaší nemocnici nebo o financování sociálních služeb? Že velkou část všech prostředků vkládají kraje do školství, na platy učitelů, že řídí Integrovaný záchranný systém nebo udržují a rozvíjejí síť silničních komunikací II. a III. třídy? Zvažte tedy svoji volební účast, jde jen o chvíli vašeho času,“ vysvětluje lídr hnutí Tábor 2020 důležitost účasti u krajských voleb.

Robert Huneš se narodil v roce 1968. S manželkou Klárou má tři fajn děti – Matěje, Aničku a Terezku. Absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (Mgr.), Vysokou školu zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě (PhDr.), manažerské studium ve Společnosti pro management a leadership v Praze (MBA). Doma je ve Vodňanech, kde 12 let vyučoval na gymnáziu, od roku 2005 působí jako ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna v Prachaticích, který zřizuje též domácí hospice v Č. Budějovicích, Strakonicích a Českém Krumlově. Pomáhání slabým a potřebným je smyslem jeho života. Vede organizaci, jež v letech 2017 a 2019 získala republikové ocenění „Neziskovka roku“ v Ceně veřejnosti. Sám je držitelem ocenění „Osobnost roku 2015“ v sociálních službách a Ceny hejtmanky Jihočeského kraje "Zlatá šupina" za rok 2020. Je prezidentem Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče. 

Především jeho zásluhou je skutečnost, že hospicová péče v Jihočeském kraji je nejdostupnější ze všech krajů. Osobní zkušenost a erudice je důvodem, proč se věnuje otázkám zdravotnictví a sociálních služeb. „Mou snahou je, aby ve zdravotnictví peníze byly nástrojem a ne cílem, člověk prioritou a ne záznamem v chorobopisu,“ vysvětluje Robert Huneš své krédo. Kandiduje proto, aby pomohl zdravotním a sociálním službám, které jednou budeme potřebovat všichni. Proto se zasazuje například o vznik Lékařské fakulty při Jihočeské univerzitě.

Tomáš Bouzek se narodil 24. července 1975. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou a Právnickou fakultu UK v Praze. Své advokátní praxi v Českých Budějovicích se věnuje už přes dvacet let. Na zkrácený úvazek přednáší také ústavní právo na vysoké škole. Tomáš Bouzek je ženatý a má dva neunavitelné syny. K jeho zájmům patří příroda a cestování ve spojení s českou historií a památkami. K tomu vede i děti.

Komunální politice se začal věnovat v roce 2010, krátce po založení TOP 09. Tomáš Bouzek měl neodbytný pocit, že nestačí jen rozumovat v hospodě, ale aktivně se podílet na veřejném životě. „I když jsem byl nucen podstatně omezit svoji advokátní činnost, jsem přesvědčen, že šlo o správné rozhodnutí. Práce pro náš kraj mě baví a naplňuje,“ říká Tomáš Bouzek. V současné době pracuje jako náměstek primátorky Českých Budějovic a je neuvolněným členem rady kraje. Svůj zájem o památkovou péči realizuje i jako místopředseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska. Své zkušenosti je připraven i nadále dávat ve prospěch Jihočeského kraje.

Jan Bartošek se narodil 10. listopadu 1971 v Jihlavě. Do politiky vstoupil téměř před 20 lety s jasným cílem. Janu Bartoškovi nestačí jen mudrcovat, ale chce přikládat ruku k dílu a zasazovat se o lepší veřejný život nejen nás, ale také našich dětí, vnoučat a dalších generací. V roce 2006 proto vstoupil do KDU-ČSL. V komunálních volbách v roce 2010 se stal zastupitelem a místostarostou města Dačice. V roce 2011 byl zvolen místopředsedou KDU-ČSL pro sociální politiku a od roku 2013 je díky voličům poslancem a posléze místopředsedou Poslanecké sněmovny. Za tuto důvěru je Jan Bartošek velmi vděčný a uvědomuje si odpovědnost z ní plynoucí.

„Rodina je jedním z hlavních pilířů politiky KDU-ČSL. Je to základ naší společnosti. Již řadu let se proto zasazuji o to, aby se rodiny v našich městech, krajích a celé republice měly lépe. Chci řešit reálné problémy občanů. Dlouhodobě přijímáme legislativu pomáhající řešit nedostatek míst ve školkách, ať už prostřednictvím lesních školek, dětských skupin nebo nově plánovanými sousedskými dětskými skupinami,“ vysvětluje Jan Bartošek. Plánem Jana Bartoška je usilovat o další podporu lékařské a ošetřovatelské péče, protože i Jihočeský kraj trpí nedostatkem lékařů a sestřiček. Zároveň se hodlá řešit i vysoký věk stávajícího lékařského personálu. Zaměřit se Jan Bartošek chce na vyloučené oblasti našeho kraje, které potřebují naši plnou podporu a významné investice. „Jako společnost nesmíme také zapomínat na ochranu krajiny, kterou bychom našim dětem měli předat v lepší kondici, než v jaké jsme ji sami převzali. Jedná se o důležité úkoly, ale začít musíme u sebe, v našich obcích, měst a krajů,“ dodává Bartošek.

Pavel Koc se narodil 28. února 1973. Vystudoval písecké gymnázium a Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích obor angličtina a biologie. Studoval také školský management v Centru školského managementu UK Praha. Na Základní školu Josefa Kajetána Tyla a Mateřskou školu Písek v roce 1997. Je jí tedy věrný už 26 let. Ředitelem je 12 let, před tím byl 10 let zástupcem ředitele pro 2. stupeň. Má zkušenosti i z paralelního působení na soukromé střední škole. Byl mimo jiné šéfredaktorem školního časopisu Tyláček, spoluzakládal školní parlament, vedl několik mezinárodních projektů Socrates Comenius a Erasmus, byl koordinátorem ŠVP, autoevaluace a ICT, pomáhal získat titul Ekoškola. Působí jako lektor kvalifikačního studia pro ředitele škola a školských zařízení pod NPI České Budějovice. Tylovka, jak ji všichni v místě říkají, je čerstvě Fakultní školou Pedagogické fakulty Jihočeské Univerzity v Č. Budějovicích. Ve svém volném čase rád jezdí na kole, odpočívá na zahradě, u rybaření a myslivosti. Je hrdým fanouškem basketbalového klubu Sršni Písek, který před 29 let vznikl právě na Tylovce.

Rozvoj občanské společnosti v místě bydliště byl důvod, proč byl několik let členem zastupitelstva v obci. Je aktivním a zakládajícím členem Spolku fór Protivín, který pořádá především charitativní akce a akce pro děti. „Jsem přesvědčen, že pro budoucí rozvoj kraje je potřeba kvalitně fungující síť mateřských, základních a středních škol v návaznosti na možnosti univerzitního a dalšího postgraduálního a celoživotního studia. Jako odborník na vzdělávání jsem ochoten sdílet své zkušenosti,“ dodává Pavel Koc. Není a ani nikdy nebyl členem nějaké politické strany.

Petra Trambová se narodila v roce 1974 v Písku a žije tam dodnes. Vystudovala fakultu architektury na ČVUT v Praze a poté nastoupila do praxe – nejprve do soukromého architektonického ateliéru, poté do nadnárodní zahraniční firmy a nakonec se věnovala architektuře jako OSVČ. V současné době působí šestým rokem jako místostarostka v Písku. Volný čas nejčastěji tráví na horách, nejradši na Šumavě. V létě pěšky nebo na kole, v zimě na lyžích. Malým lyžařům se věnuje příležitostně i jako trenérka. Největším koníčkem Petry Trambové ale zůstává architektura. 

I díky architektuře před 14 lety kývla na nabídku vstoupit do politiky. „Cítila jsem, že je tu možnost ovlivnit prostředí kolem nás, kultivovat veřejný prostor a veřejné investice. Přistupovat zodpovědně k zadání, brát ohledy i na udržitelný provoz a komfort budoucích uživatelů. I proto si myslím, že technické profese jsou v politice potřeba,“ říká Petra Trambová.

Štěpán Pavlík se narodil v roce 1971 ve Frýdku-Místku. Na druhý stupeň základní školy chodil už v Jižních Čechách v Českých Budějovicích a v Plané nad Lužnicí. Po maturitě na táborském gymnáziu v roce 1989 se stal studentem ČVUT v Praze, fakulty stavební. Absolvoval ji a následně nastoupil do zaměstnání v architektonickém ateliéru nejprve v Táboře a posléze v Praze. V roce 2002 založil v Táboře vlastní architektonické studio. Profesní aktivity autorizovaného projektanta a stavitele přerušily na podzim roku 2018 komunální volby, kdy byl zvolen starostou v Táboře a v této pozici působí dodnes. Od roku 2020 je také krajským zastupitelem.

K práci na krajských tématech Štěpána Pavlíka motivuje znalost místního prostředí komunální politiky. „Za jednu z priorit považuji péči o veřejný prostor. Chtěl bych se věnovat logickému a přehlednému procesu územního plánování pro udržitelně funkční krajinu, která je na jihu Čech překrásná. Za zásadní předpoklady pro kvalitní a atraktivní životní podmínky v našem kraji považuji také úroveň školství či živou kulturu,“ vysvětluje Štěpán Pavlík své priority.

František Talíř se narodil 24. června 1993. Je Jihočech, lidovec a historik 20. století. Pochází ze Zubčic u Českého Krumlova, žil dva roky v Itálii, studoval historii a operní zpěv v Českých Budějovicích. Poté pracoval v Jihočeském divadle a do zvolení vicehejtmanem našeho kraje se věnoval také průvodcovské činnosti. Jeho srdeční záležitostí jsou zejména hudba a pěší putování.

Od roku 2020 je 1. náměstkem hejtmana Jihočeského kraje a v krajské agendě má na starosti životní prostředí, regionální rozvoj a cestovní ruch. „Politiku chápu jako službu. Konkrétní službu konkrétním lidem. Se starosty řešíme vodovody a kanalizace, se spolky i jednotlivci ochranu přírody, s mladými práci i bydlení, se zemědělci dotační politiku,“ říká František Talíř. Jako člen Rady Národního parku Šumava je také zodpovědný za obnovu Šumavy. Jeho cílem je podporovat dialog mezi jednotlivými názorově odlišnými skupinami a každému proto nabízí otevřené dveře. S tím kandiduje i do krajského zastupitelstva, protože jeho heslem je: „Jdu to změnit! Společně s vámi chci měnit náš kraj k lepšímu“.

Martin Gregora se narodil 10. dubna 1965 ve Strakonicích. Ve Strakonicích také žije a pracuje. Vystudoval lékařskou fakultu UK Praha a od roku 1990 působí jako dětský lékař. Je primářem dětského oddělení Nemocnice Strakonice a.s. V letech 2010 až 2013 byl poslancem Parlamentu ČR za TOP 09. Píše populárně naučné knihy pro rodiče. Svůj region má dobře zmapovaný i ze sedla silničního kola.

„Své profesní i politické zkušenosti chci zúročit v řešení problémů zdravotní a sociální péče v našem kraji. Základem zdraví je pohyb. Dejme Jihočechům příležitost a podmínky ke zlepšení své kondice,“ říká Martin Gregora.

Luboš Peterka se narodil 4. července 1965. Studoval postupně Gymnázium Strakonice, Technickou univerzitu v Liberci obor ekonomika řízení a Bankovní institut, a.s. obor Bankovní management.

Působil v manažerských pozicích v bankovnictví, výrobní a obchodní sféře a uplynulých 21 let také jako starosta městyse Radomyšl. Je členem předsednictva Spolku pro obnovu venkova ČR a předsedou krajské organizace tohoto spolku, člen rady Svazku obcí Blatenska, Svazu měst a obcí okresu Strakonice, komise Programu obnovy venkova Jihočeského kraje a Regionální stálé konference. V roce 2020 kandidoval do senátních voleb.  Postoupil do druhého kola, kde o 45 hlasů prohrál s ředitelem strakonické nemocnice Tomášem Fialou.

„Mým zásadním tématem je podpora venkova a cílem zastavit vylidňování venkova zejména tím, že bude zajištěna dostupnost a zachování základních služeb jako jsou matriky, pošty, školy, školky, lékaři, obchody, hospody, finanční úřady, stavební úřady,“ říká Luboš Peterka. Dále se chce zaměřit i na dostupné bydlení pro mladé a seniory, podporu podnikání v regionu, podporu komunitního života, regionální kultury a sportu a ochranu zemědělské půdy, podporu lokálních zemědělců, farmářů a vlastníků lesů.

Libor Zdařil se narodil v roce 1976 v Českých Budějovicích a žije tam nepřetržitě s výjimkou studia na plzeňské lékařské fakultě se svou manželkou a třemi syny. Už 23 let v krajském městě pracuje jako zubní lékař a zároveň zubní chirurg ve své soukromé ordinaci. Mimoto je členem představenstva České stomatologické komory a pověřeným odborným garantem preventivního programu Republika bez kazu. Druhé funkční období je také členem komise pro životní prostředí magistrátu Českých Budějovic a členem krajského zdravotního výboru Jihočeského kraje. „Kromě jiného se věnuji problematice dostupnosti kvalitní stomatologie,“ říká Libor Zdařil. 

Ve volném čase se věnuje sportu, zejména dlouhodobě tenisu, ale také vodnímu pólu, běhání a cyklistice. Jeho hlavním koníčkem je ale fotografování rostlin. Právě spolupracuje na vzniku Atlasu kompletní flóry České republiky a dalších projektech. Fotografie můžete spatřit například na stálé expozici Jihočeského muzea.

Božena Kudláčková se narodila 27. února 1963 v Českých Budějovicích. Celý život žije se svou rodinou v obci Dubné. Vystudovala střední průmyslovou školu stavební v Českých Budějovicích. Profesně už pátým volebním obdobím zastává funkci starostky obce Dubné, ale už od roku 1994 byla členkou rady obce. Na poli politickém je od roku 2007 členkou KDU-ČSL. Božena Kudláčková ve volném čase rekreačně hraje volejbal, chodí na procházky a věnuji se rodině. V obci je také součástí kolektivu, se kterým pořádá kulturní akce typu plesů, masopustu či setkání pro seniory. 

„Myslím si, že v zastupitelstvu Jihočeského kraje mohu velmi dobře zúročit dlouholetou práci v komunální politice. Chtěla bych především prosazovat co největší spolupráci zástupců obcí a Jihočeského kraje tak, abychom docílili, že se nám zde v jižních Čechách bude krásně žít a občané z malých obcí budou mít také zajištěny základní potřeby k žití. Dostupnou zdravotní péči, možnost nákupu základních potravin, fungující školy či sociální péči nebo dopravní obslužnost,“ říká Božena Kudláčková s tím, že by si také moc přála, aby se do politiky vrátila obyčejná lidská slušnost a morálka.

Lenka Horejsková se narodila v Táboře 7. srpna 1962, kde prožila většinu života. Ten profesní spojila především s prací na táborské radnici, kam nastoupila po mateřské dovolené v roce 1993. Nejprve byla vedoucí turistického infocentra, pak řadu let vedoucí odboru kultury a cestovního ruchu a v roce 2010 byla zvolena místostarostkou města. Tuto funkci zastává i v současnosti. Jejím koníčkem je zejména cestování a kultura.

„Jako radní Asociace turistických informačních center za Jihočeský kraj mám zájem o podporu cestovního ruchu v našem regionu a mou prioritou je rozvoj udržitelného turismu a rozšíření nabídky kulturních i sportovních aktivit pro místní obyvatele i turisty,“ vysvětluje Lenka Horejsková.

Petr Hladík se narodil 21. května 1974 v Olomouci. Od roku 1992 žije v Jihočeském kraji, nejprve v Českých Budějovicích a po ukončení studia na Jihočeské univerzitě na písecku. Již více nežli čtvrt století je ženatý s jednou manželkou, která z písecka pochází a její rodina zde žije mnoho generací. Spolu mají čtyři syny, kteří prošli skvělým píseckým basketbalovým klubem Sokol Sršni Písek.

Petr Hladík se od devadesátých let věnuje sociálním službám a od roku 2014 je zastupitelem města Písku, kde byl minulé volební období místostarostou a měl na starosti sociální věci, dopravu, městské služby, ale také svazky obcí.

Dlouhodobě usiluje o rozvoj života na obcích, zejména těch, které jsou vzdálenější od větších měst, a to jak z hlediska infrastruktury, tak i služeb. Je přesvědčen, že SPOLEČNĚ můžeme zajistit takové podmínky, aby se dobře žilo lidem v celém Jihočeském kraji.

Tomáš Novák se narodil 25. května 1979 v Českých Budějovicích. Už přes 25 let žije se svou rodinou v Českém Krumlově. Jako projektant napomá oživování historických i moderních objektů jako míst pro život i podnikání. Funguje tak i jako prostředník mezi investory a úřady, mezi podnikatelskými vizemi a mantinely státních a místních předpisů. Ve volném čase je nejraději v práci, která je současně i jeho koníčkem. Největším motorem Tomáše Nováka jsou však jeho děti a rodina. 

„Ve společnosti dnes ubývá úcty a obyčejné slušnosti. Jako zastupitel města Český Krumlov vycházím z přesvědčení, že pro spokojený život ve městě, je nutné se do něj osobně zapojit a vytrvale o město pečovat. Mé profesní i politické zkušenosti proto nabízím jako kandidát v krajských volbách Jihočeského kraje,“ říká Tomáš Novák.

Narodil se 1. srpna blízko Písku v prostředí venkova, kde vyrůstal v úzkém kontaktu s přírodou. Poté strávil 8 let v Českých Budějovicích a od roku 1994 žije v Táboře, kde vystudoval Střední zemědělskou školu. Následně pracoval na pozici vedoucího botanické zahrady, podnikal v oblasti tropických rostlin a orchidejí a nyní je místostarostou města. 

„Prioritní oblastí, ve které se cítím být kompetentní je životní prostředí. Tomuto tématu se chci aktivně věnovat i v rámci celého Jihočeského kraje,“ říká Radoslav Kacerovský.

Lukáš Franta se narodil 12. prosince 1979 v Českém Krumlově, kam se vrátil po studiích z Prahy v roce 2012. Vystudoval Fakultu strojní Českého vysokého učení technického v Praze, kde rovněž ukončil postgraduální studium Biomechaniky a na Ústavu Masarykově vyšších studií dokončil bakalářské studium pedagogiky. Po svém působení ve výzkumu na univerzitě, nyní pracuje ve vývojovém centru firmy Robert Bosch v Českých Budějovicích. I nadále se věnuje ve svém volném čase tématu inovací a vzdělávání. Svůj volný čas tráví s manželkou a čtyřmi syny. Mezi jeho záliby patří sportovní rybolov a procházky šumavskou přírodou.

„Kvalitní vzdělávání, inovace v oblasti vzdělávání, dobří učitelé a efektivní vzdělávací systém jsou základem pro fungující hospodářství a konkurence schopné firmy, které staví svůj růst na inovativních řešeních. Je přesvědčen, že jedině SPOLEČNĚ se můžeme zasadit o to, aby v jižních Čechách byly dobře fungující místní firmy, jejichž prosperita a konkurenceschopnost je založena na nových nápadech a kvalitních vzdělaných zaměstnancích,“ říká Lukáš Franta.

Martin Procházka se narodil před 35 lety. Po absolvování milevského gymnázia se vydal do Prahy, kde vystudoval VŠE a našel svou práci snů v pojišťovně pohledávek Coface, kde je dnes ředitelem úpisu rizika pro Čechy a Slovensko. Díky své profesi získal široký rozhled do podnikatelského prostředí napříč mnoha odvětvími. Nad rámec toho je zapojený i do rodinného podnikání zahrnujícího malý chov ovcí a péči o lesy. V neposlední řadě je také hrdým tatínkem jeden a půl roku staré dcerky.

„Chci, aby vyrůstala ve světě svobodném, demokratickém a bezpečném. V úspěšné zemi, která dokáže být na mezinárodním poli sebevědomým lídrem, svoji ekonomiku opírá o šikovné vzdělané lidi s inovativním myšlením a chová se odpovědně k životnímu prostředí. Věřím, že dokáži přispět k propojení světa politiky s potřebami obyvatel, ať už se jedná o podnikatele, zaměstnance nebo rodiny s dětmi. Věřím, že dokáži propojit Prahu s regionem. A věřím, že mohu svým pohledem ekonoma přispět k řešení výzev v oblasti podnikatelského prostředí, zdravotnictví, sociálních služeb nebo bydlení. SPOLEČNĚ připravíme pro jižní Čechy skvělou budoucnost!“ říká Martin Procházka.

Ondřej Lee Stolička se narodil 26. června 1990 v Českých Budějovicích, kde žil až do úspěšného zakončení studia historie na Jihočeské univerzitě. Následně získal doktorský titul z historie raného novověku na univerzitě Autónoma de Madrid ve Španělsku, kde působil jako výzkumný pracovník. Po svém návratu se snaží uplatnit své zahraniční zkušenosti na Akademii věd České republiky a zároveň podporovat vědeckou spolupráci se Španělskem. Několik let života v rušném Madridu vedlo Ondřeje Stoličku k přesunu do klidnějšího prostředí na Českokrumlovsku, kde se ve svém volném čase s manželkou věnují turistice a návštěvě památek.    

„Zachování staleté historie v kombinaci s jasným napojením na Evropu byl můj hlavní důvod, který mě motivoval pro vstup do politiky. SPOLEČNĚ se popereme o to, aby se zachovala tradiční jihočeská kultura a zároveň se rozvíjel udržitelný cestovní ruch nezbytný pro rozvoj příhraničních regionů,“ říká Ondřej Lee Stolička.

Ludvík Reindl se narodil 24. dubna 1964 v Českých Budějovicích. Profesí je umělecký štukatér. Se svou rodinnou firmou obnovují kapličky, kaple a historické fasády po jihočeském kraji. V současné době je druhé volební období zastupitelem malé obce Nedabyle, kde nyní zastává funkci místostarosty. 

Celý život žije na vesnici, a proto je jeho programem je prosazovat zájmy malých obcí. „Myslím, že malé obce jsou v mnohém znevýhodněny proti velkým aglomeracím, proto kandiduji do zastupitelstva Jihočeského kraje. Rád bych SPOLEČNĚ prosadil, aby se na venkově dobře žilo,“ říká Ludvík Reindl.

Ondřej Bartoš se narodil 19. listopadu 1994 v Českém Krumlově. Po absolvování krumlovského gymnázia vystudoval na fakultě Rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity. Pracuje jako správce toků u státního podniku Lesy ČR. Ve volném čase se věnuje rodině, tenisu, rybaření a enviromentálnímu spolku Přátelé vod pětilisté růže, jehož je předsedou. 

„Ochrana životního prostředí a adaptace krajiny na změnu klimatu jsou pro mě zásadní témata. SPOLEČNĚ se můžeme zasadit o to, abychom nastartovali a podpořili modrozelené projekty ve městech i na venkově, abychom zlepšili hospodaření s vodou a zachovali nebo lépe zvýšili biologickou rozmanitost,“ vysvětluje Ondřej Bartoš.

Antonie Šaldová se narodila 14. března 1958 v Sušici. Od čtyř let žila se svými rodiči v Karlových Varech. Vystudovala VŠE v Praze, obchodní fakultu a od roku 1983 pracovala u Interhotelů Karlovy Vary jako asistentka podnikového ředitele. V hotelové branži se pohybovala na pozici ředitelky hotelu až do roku 2008, nejdříve v Karlových Varech a od roku 1996 do roku 2008 v Českých Budějovicích – v Grandhotelu Zvon. Od roku 2008 pracuje jako generální ředitel skupiny firem se zahraniční účastí. Ve vedoucí pozici, na postu ředitele, je už třicet let. Antonie Šaldová má dvě dospělé děti a čtyři vnuky. „Děti jsou naše radost a naše budoucnost. Myslíme tedy na ně a nenechejme jim po nás zadluženou zemi! Vážím si toho, že jsme konzistentní v našich názorech, že jsme otevřeni Evropě a novým myšlenkám, že nejsme lhostejní, že nespoléháme na druhé, že víme, jak záleží na každém z nás v tom, kam se bude naše země posunovat a jak se bude ekonomicky i společensky v budoucnu vyvíjet,“ říká Antonie Šaldová. 

„Ráda bych, spolu s Vámi, našimi členy a podporovateli, dokázala veřejnosti, že TOPka není lhostejná k osudům lidí, k jejich sociálnímu zázemí, k jejich problémům, které jsou také našimi problémy, zvláště v dnešní, nelehké době. Mým mottem je Žít poctivě nám dává šanci ovlivnit přítomnost,“ vysvětluje Antonie Šaldová.

František Korbel se narodil 29. února 1976 v Táboře, kde dodnes žije s manželkou a velkou rodinou 7 dětí. Profesně je právník se zaměřením na legislativu a veřejné právo. Pohybuje se celý profesní život mezi veřejnou a soukromou sférou. Působil na Ústavním soudu, na Městském úřadu v Táboře, byl 7 let náměstkem ministrů spravedlnosti (kde pomohl prosadit například nový občanský zákoník). Dodnes působí v Legislativní radě vlády a učí na fakultách v Praze a v Liberci. A už mnoho let je také komunální politik – zastupitel a radní v Táboře za hnutí TÁBOR 2020.

Jako právník se chce věnovat především obhajobě zájmů kraje a nabídnout mu své zkušenosti a kontakty. „Působím jako advokát a partner největší česko-slovenské advokátní kanceláře HAVEL & PARTNERS v Praze a člen představenstva České advokátní komory. Jsem v denním pracovním styku se zástupci centrální veřejné správy. Mám zkušenosti s vyjednáváním složitých smluv, poskytováním dotací i s vedením soudních sporů. Nenechám si nic nalhat, nejen nikým z venku, ale ani vlastními úředníky,“ říká František Korbel.  Kromě práva se zajímá o kvalitní urbanismus, architekturu a rozvoj. Za pomoc hlavnímu městu Praze získal od České komory architektů Českou cenu za architekturu za sepis Pražských stavebních předpisů.

Michaela Kudláčková se narodila před 65 lety. Vystudovala ČVUT, pracovala deset let ve stavebnictví a nyní je téměř 30 let zástupkyní ředitele na Biskupském gymnáziu v Českých Budějovicích. Michaela Kudláčková žije od narození v Českých Budějovicích, je patriot a o politiku se zajímá jak na úrovni místní, tak i celostátní či mezinárodní.

Na Jihočeském kraji oceňuje nabídku kvalitního vzdělání a možnost uplatnění v prosperujících firmách, špičkové zdravotnictví, pestrou škálu aktivit pro všechny věkové kategorie, možnost aktivní účasti na duchovním životě a nádhernou přírodu a udržované památky. Naopak jí vadí nekoncepční rodinná politika, zhoršující se dostupnost bydlení, dopravní situace ve městě a okolí, neschopnost politiků uklidnit rozštěpenou společnost či bující administrativa a závislost na EU na všech úrovních.

„Lidem mohu nabídnout dlouholetou zkušenost v oblasti vzdělávání a řízení školy, příklon ke konzervativní politice a tradičním hodnotám, angažovanost praktikujícího katolíka, pomoc potřebným, či svou aktivní znalost tří světových jazyků,“ říká Michaela Kudláčková.

Petr Hanzlík se narodil 3. října 1991 v Českých Budějovicích a od roku 1996 žije na Rudolfově. Během středoškolského studia na Gymnáziu J. V. Jirsíka absolvoval roční pobyt ve Spojených státech amerických v době vrcholící finanční krize kolem pádu banky Lehman Brothers v září 2008. I tato zkušenost jej přivedla ke studiu ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, kde postupně absolvoval bakalářské, magisterské i doktorské studium. Svojí profesní kariéru zahájil v roce 2017 v ČSOB, kde prošel několika analytickými pozicemi v útvarech Obchodní podpora, Finance a Řízení aktiv a pasiv (Treasury). Od května 2024 působí na pozici specialisty pro strategickou alokaci aktiv ve společnosti Generali CEE Holding. Kromě toho příležitostně přednáší na Univerzitě Karlově v předmětech zaměřených na oblast bankovnictví a financí. Od roku 2021 je také zástupcem TOP 09 ve Finančním výboru Zastupitelstva Jihočeského kraje.

Ve volném čase se rád věnuje četbě, zejména o historii, mezinárodním dění nebo železnicích, vyráží na výlety po Česku nebo jen na procházky do blízkého okolí, například do údolí Rudolfovského potoka. „V případě zvolení bych rád napomohl k vyhlášení přírodního parku v této lokalitě,“ dodává Petr Hanzlík.

Kateřina Marková už 25 let žije v malé vesnici u Dačic, kde s manželem vychovávají 3 děti. Vystudovala informatiku na Vysoké škole zemědělské v Praze. Pracuji na městském úřadu v Dačicích, kde je zodpovědná za elektronický systém spisové služby a za elektronickou skartaci dokumentů přes Národní archivní portál. Baví ji práce s lidmi, zajímají ji jejich názory a v jejich těžkostech se jim snaží Kateřina Marková pomáhat.

„Ze zkušeností práce na městském úřadu, ale také jako zastupitelka a bývalá místostarostka města Dačice vím, jak moc by rozumná a kvalitní digitalizace mohla občanům zjednodušit, zlevnit a zefektivnit komunikaci s úřady. Je proto na čase, abychom se SPOLEČNĚ pustili do práce a na krajské úrovni využili veškerý potenciál, který moderní technologie nabízí, a to jak ve prospěch mladých lidí, tak seniorů,“ říká Kateřina Marková.

Kryštof Kothbauer se narodil 23. června 1989 v Jihlavě. V rámci studií sociologie a mezinárodních vztahů působil kromě brněnské Masarykovy univerzity také na izraelské Ben-Gurion University anebo Bilgi University v Istanbulu. Pracovní zkušenosti sbíral na Úřadu vlády ČR a v Agentuře pro podporu podnikání CzechInvest. Již 6 let ale působí jako OSVČ a věnuje se projektovému řízení v komerční výstavbě. Je zastupitelem města Tábor, místopředsedou představenstva Jihočeského vědeckotechnického parku, předsedou dozorčí rady Tělovýchovných zařízení města Tábor nebo členem Komise pro architekturu a urbanismus města Tábor. Ve volných chvílích se kromě své ženy a dvěma dcerám věnuje turistice, rekreačně basketbalu a jako funkcionář fotbalu na Táborsku.

„Hlavními tématy, kterým bych se chtěl na krajské úrovni i nadále věnovat, jsou rozvoj sportu a kultivace podmínek pro inovativní podnikání. I mimo krajské zastupitelstvo se podařilo s Pavlem Klímou v uplynulém volebním období připravit projekt celkové revitalizace sportovního areálu táborské Střední školy obchodu, služeb a řemesel, kde vznikne v okrese tolik potřebná fotbalová umělka,“ říká Kryštof Kothbauer. V podpoře inovativního podnikání by rád navázal na své působení v představenstvu Jihočeského vědeckotechnického parku.

Jiří Mikeš se narodil před 40 lety a od svého narození žije v Horosedlech na Vimpersku. Po absolvování studia Pozemkových úprav na Zemědělské fakultě Jihočeské univerzity v roce 2008 se začal aktivně věnovat hospodaření na rodinné farmě. Vedle toho pracuje jako SCM specialista v Rohde & Schwarz Vimperk. Ve svém volném čase se rád zabývá regionální historií staré Šumavy a Pošumaví, rodného kraje svých předků.

„Jako rodilý sedlák jsem zastáncem politiky, která dokáže podporovat naši prosperitu a současně ctít tradice našich předků a být zodpovědná vůči našim potomkům. Jsem přesvědčen, že SPOLEČNĚ takovou politiku v Jihočeském kraji umíme,“ říká Jiří Mikeš.

Martin Filip se narodil 10. září 1979 a prakticky celý svůj život žije v Jihočeském kraji. Vystudoval obory jako Technik dřevařské a nábytkářské výroby, Hospodářskou a správní službu lesnickou, Lesnictví a v současnosti dokončuji doktorský studijní program Obecná produkce rostlinná. Pracuje na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích, kde vyučuje několik předmětů, jako například: Stroje pro zemní a lesní práce a Mechanizace rostlinné výroby. Současně Martin Filip působí také jako krajský manažer KDU-ČSL. 

Politice se věnuje na komunální úrovni v městě Lišov, kde je zastupitel a svou motivaci ke kandidatuře do krajského zastupitelstva spatřuje v touze vrátit do politiky racionalitu. „Chtěl bych aby například zelená politika nebyla prosazována v té podobě, kdy prodražuje lidem energie a prakticky i vše ostatní, vyhání z republiky průmysl a bere lidem práci. Zasadím se o to, aby v Jihočeském kraji bylo budováno cenově dostupné bydlení. Domnívám se, že je nutné hledět především na potřeby obyčejných lidí tak, aby žili v důstojných podmínkách. Rád bych, aby Jihočeský kraj vytvořil podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí a pomohl tím k lepšímu životu nás všech,“ říká Martin Filip.

Tomáš Vala se narodil 22. dubna 1966 v Českých Budějovicích. Většinu svého života žije v obci Kamenný Újezd, kde je zástupcem již třetí rodové linie (generace) .Vystudoval dřevařskou školu ve Volyni a pracuje jako technik dřevoobráběcích technologií. Zdravé lesy a krásné stromy neustále Tomáše Valu ujišťuji, že musíme dbát na jejich zachování v co největší míře, abychom je i v budoucnu mohli využívat nejen k procházkám, ale i pro výrobu. Volný čas dělí Tomáš Vala mezi rodinu a svůj největší koníček, hudbu, která ho provází už od raného mládí.

„Vytváření dobrých podmínek pro rozvoj malých a středních rodinných firem byl hlavní důvod, proč jsem vstoupil do komunální politiky. Děda mne učil, že rodinná firma má ten největší přínos pro celou společnost ekonomicky i společensky. Děda úspěšně podnikal až do nástupu komunismu. Jsem přesvědčen, že u nás v Jihočeském kraji budeme schopni SPOLEČNĚ tyto podmínky dále vytvářet a zdokonalovat,“ říká Tomáš Vala.

Petr Havránek se narodil v roce 1965 a je pyšný Táborák. Po studiu ČVUT se téměř obratem pustil do podnikání a dnes je to 30 let, co stojí na vlastních nohách. Zábavou a náplní volného času je Petru Havránkovi cestování a sport.

V komunální politice se angažuje téměř dvě dekády pod hlavičkou hnutí Tábor 2020, jehož je i členem. „Moje zkušenosti a kompetence směřují do oblasti financí územních samosprávných celků,“ dodává Petr Havránek.

Miroslav Žitný se narodil v roce 1986, vyrůstal na Strakonicku a maturoval na strakonickém gymnáziu. Poté vystudoval na Pedagogické a Filozofické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích obory učitelství anglického jazyka a dějepisu a pokračoval v postgraduálním studiu české historie, kde obhájil rigorózní práci. Věnoval se historii raného novověku a od mládí také hudbě, především dudácké muzice ve Strakonicích, kde v jedné z kapel stále hraje a zpívá. Posledních pět let působí jako zástupce ředitele Gymnázia Strakonice, kde s chutí také učí a pomáhá s vedením školního pěveckého sboru. 

Jelikož byl již podruhé zvolen zastupitelem města Strakonice za koalici Spolu pro Strakonice, rád by přispěl svými dosavadními zkušenostmi a další prací také k rozvoji Jihočeského kraje. „Hlavními tématy, kterým se chci také nadále věnovat, jsou rozvoj školství a kultury, včetně péče o bohatou lidovou jihočeskou kulturu a její tradice,“ dodává Miroslav Žitný.

Miroslav Pořádek se narodil v Prachaticích, od roku 1987 žije a pracuje v Českých Budějovicích. Je ženatý, má jednu dospělou dceru a pracuje jako vedoucí daňově poradenské společnosti. 

„Do strany TOP 09 jsem vstoupil s ideou, že pomůžu rozvoji města a pokusím se zklidnit dopravu ve městě,“ vysvětluje Miroslav Pořádek své priority. Ve volném čase rád sportuje, jezdí na kole, závodně střílí, cestuje a čte knihy.

Petra Brychtová se narodila 15. března 1983 a od dětství žije na Třeboňsku, které je pro ni nesmírně inspirativní. Vystudovala Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity, ale celý profesní život se věnuje zdravotním a sociálním službám v domácím prostředí, zejména pak hospicové péči. Po několika letech v neziskové organizaci nyní pracuje jako veřejný opatrovník a vedoucí úředník v Lomnici nad Lužnicí, kde se svou rodinou žije. 

„Rozvoj a dostupnost kvalitních sociálních a zdravotních služeb v regionu bylo důvodem, proč jsem vstoupila do politiky. Je přesvědčena, že je potřeba být SPOLEČNĚ aktivní a zodpovědný za místo, kde žijeme a stále se chci zasazovat o to, aby v jižních Čechách byl dostatek služeb, jež jsou v náročných životních situacích oporou a praktickou pomocí a aby nikdo z nás díky tomu nemusel být bez pomoci a sám,“ říká Petra Brychtová.

Jana Kilbergerová se narodila 28. června 1976 v Plzni. Vystudovala Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakultu. Je profesí všeobecná a dětská sestra, porodní asistentka, vychovatelka a pracovnice v sociálních službách. Ve volném čase se ráda věnuje četbě knih.

Podpora školství, zdravotnictví a sociálních služeb jsou její prioritou k vytvoření meziresortní spolupráce. „Podle mého názoru je nutná potřebná koordinace mezioborových opatření při zajišťování potřeb a životních podmínek občanů. Mým cílem je dosahování slušnosti a poctivosti v politice. Jsem přesvědčena, že jedině SPOLEČNĚ můžeme ovlivňovat veřejné záležitosti,“ říká Jana Killbergerová.

Dalibor Vlček se narodil v Českých Budějovicích, kde stále žije. Studuje Pedagogickou fakultu Jihočeské univerzity, konkrétně obor Učitelství pro 2. stupeň Základní školy, kombinaci Geografie a Společenské vědy. Ve volném čase rád cestuje.

„Jedním z důvodů, proč jsem vstoupil do politiky, je podpora školství, což úzce souvisí s mým studiem. Jsem přesvědčen, že jedině SPOLEČNĚ můžeme v Jižních Čechách přispět ke zlepšení kvality vzdělávání a snížení nerovností v něm,“ říká Dalibor Vlček.

Karel Bajer se narodil 5. srpna 1970 v Jindřichově Hradci, kde žije dodnes. V tomto městě žije už několikátá generace jeho rodiny. Vystudoval lékařskou fakultu v Praze a poté nastoupil v nemocnici v Jindřichově Hradci (NJH), kde jsem byl téměř 20 roků. A nyní pracuje dalších už téměř 10 let ve Slatinných lázních v Třeboni (SLT). Jeho odborností je rehabilitace a ortopedie. Kromě medicíny zastává i práci v managementu – dříve v NJH a nyní v SLT. „Mám tu čest pracovat od roku 1998 i s bezva lidmi na Záchranné službě Jihočeského kraje, výjezdové místo Třeboň,“ říká Karel Bajer. 

Když Karlu Bajerovi zbude nějaký volný čas, vyplňuje mu ho rodina se třemi už dospělými dětmi a hudba. Oficiálním členem KDU-ČSL je od roku 2018, ale s touto stranou je jeho rodina spjata už po 3 generace, takže k ní má vztah od útlého dětství.

Petr Kajnar se 7. března 1977 ve Varnsdorfu. Vystudoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, oženil se a přestěhoval do Veselí nad Lužnicí. 16 let už je tedy Jihočech a celou tu dobu učí na střední škole v Českých Budějovicích. Věnuje se také cestování a ochotnickému divadlu ve spolku Cimrfraj.

„Jsem velkým zastáncem spolupráce středopravicových subjektů, a proto kandiduji na společné kandidátce s cílem pomoci budovat jižní Čechy jako nejlepší místo pro život,“ říká Petr Kajnar.

Jakub Valeš se narodil v roce 1977 v Táboře. Vystudoval Dopravní fakultu ČVUT, Masarykův ústav vyšších studií (pedagogika) a Konzervatoř Jaroslava Ježka v Praze. Po jednadvaceti letech práce ve stavebnictví, hudební a pedagogické praxi, působí v současné době na pozici ředitele táborské Základní umělecké školy Oskara Nedbala.

„Hnutí Tábor 2020 podporuji jako nezávislý již přes dvacet let. Jsou zde osobnosti, kterých si vážím a které se věnují místní i krajské problematice. Chci pomoci při správě svěřených témat jak na úrovni města, tak i kraje a prospívat jim se vší svědomitostí, slušností a regionální hrdostí,“ říká Jakub Valeš.

Martin Veber se narodil roku 1982 v Českých Budějovicích, jako srdci blízká místa vnímá Hlubokou nad Vltavou, Lišov, krajinu Blat a Doudlebska. V povolání architekta napomáhá obnově památkově hodnotných staveb napříč regionem, od gotických kostelů po selské statky. Dříve vedl oddíl pobytu v přírodě pod Sokolem, nyní ve volném čase cestuje a věnuje se trampingu.   

„Mým krédem je správa veřejných věcí jako morální závazek. Cílem pak očistit politiku od politikaření, vytvoření prostoru pro hlas každého občana a co nejotevřenější celospolečenské diskuze nad tématy regionálního rozvoje. V kultivované občanské společnosti nesmí být nadřazen zájem vlivových skupin a zákulisní dohody, jakkoli vedou k velkolepým výdobytkům,“ říká Martin Veber.

Zdeněk Liška je rodák z jihočeských Nemějic, kde jeho rodina žije po několik generací. Vystudoval zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity a v zemědělském prostředí se pohybuje celý život. Ve svých 32 letech je také aktivním zastupitelem obce kde prosazuje zlepšení podmínek výstavby domů pro mladé rodiny. „Chci podporovat zemědělství a péči o přírodu, aby náš kraj zůstal zdravým a bezpečným místem pro život,“ říká Zdeněk Liška.

Vladimír Skotnica se narodil 1.září 1962 v Ostravě. Od svých 20 let však již žije na jihu Čech, kde se narodilo všech 6 jeho dětí. Vystudoval železniční průmyslovku a dodnes pracuje jako strojvedoucí. Snaha o zlepšení a zkvalitnění dopravy v Jihočeském kraji jej také přivedla k politické činnosti. 

Je členem Dozorčí rady jihočeského koordinátora dopravy JIKORD s.r.o. Mezi jeho koníčky patří hra na kytaru a sport, ke kterému vede i své nejmladší děti (6 a 8 let).

Karel Hrubeš se narodil 14. července 1972 v Českém Krumlově, a v současnosti žije v Chlumu u Křemže. Absolvoval studium na ČVUT v Praze, konkrétně na Elektrotechnické fakultě. Už 27 let pracuje v automobilovém průmyslu ve firmě Bosch České Budějovice, kde aktuálně zastává pozici vedoucího výrobního oddělení. Karel Hrubeš pochází z rodiny s hlubokými kořeny v KDU-ČSL, kde je už třetí generací aktivně zapojen do politického dění. Kromě pracovního života se věnuje rekreačním sportům, především jízdě na kole a hokeji, a rád tráví čas prací na zahradě.

V oblasti politiky se zaměřuje především na komunální úroveň. „Dlouhodobě působím jako zastupitel v Městysi Křemže a zajímá mě dění kolem nás. Snažím se využívat své zkušenosti a dovednosti k přispění ke zlepšení života občanů a k udržitelnému rozvoji přírody v našem Jihočeském regionu,“ říká Karel Hrubeš.

Janka Monhart se narodila v Košicích smíšenému česko-slovenskému páru. Od svých třech let žije v Čechách, vystudovala Střední zdravotnickou školu v Plzni a díky své zálibě ve starožitnostech později také Rudolfínskou akademii v Praze. Zajímá se o výtvarné umění, design a architekturu. 

„Ráda bych přišla s náměty na zlepšení veřejného prostoru v Písku, městě, kde žiji. Věřím, že Společně to dokážeme,“ říká Janka Monhart.

Narodil se 23. července 1961 v Českých Budějovicích. Už 36 let bydlí v Bechyni. Vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. Celý život se věnuje povolání učitele, celkem 26 let působí jako ředitel střední školy. Ve volném čase se věnuje zahrádkaření, rodině a turistice.

Zajímá se především o školství a jeho problematiku. „Jsem přesvědčen, že jedině SPOLEČNĚ se můžeme zasadit o to, aby jihočeské školství bylo kvalitní, mělo dostatek finančních prostředků ke svému rozvoji a odpovídalo potřebám zaměstnavatelů v Jihočeském kraji,“ říká Ladislav Honsa.

Ladislav Novotný se narodil 31. října 1962 v Pacově, kde žil až do ukončení studia na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

Následně spojil svůj osobní i profesní život s Táborem, který se stal od roku 1986 jeho domovem. Od té doby zde vykonává právní praxi, krátce jako notář a poté až do současnosti jako advokát. Aktivně působí v poradních orgánech města a kraje v oblasti sportu a ve fotbalovém hnutí. „K mým prioritám patří podpora výstavby a modernizace sportovišť a zlepšování podmínek pro sportování dětí a mládeže,“ říká Ladislav Novotný. 

Jan Sochor se narodil v Plané nad Lužnicí do skautské rodiny. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, kde působil jako ekonomický redaktor a editor Hospodářských novin. Jana Sochora to však vždy táhlo zpět domů, do jižních Čech. Před deseti lety se vrátil do Tábora s vizí rozvoje našeho krásného regionu. Přidal se k partě nadšenců, která v okolí Tábora založila turistickou oblast Toulava. Od roku 2016 působí jako produktový manažer Toulavy a snaží se ukázat krásy regionu návštěvníkům. Je ženatý a společně s manželkou vychováváme čtyři děti.

„Zachování a rozvoj výjimečné jihočeské krajiny pro místní obyvatele i návštěvníky, to je to, na čem mi záleží. Chci pomáhat rozvoji šetrného cestovního ruchu a společně se zasadit o atraktivitu a přátelské prostředí Jižních Čech jak pro místní obyvatele, tak i návštěvníky,“ říká Jan Sochor.

Robert Kotlár se narodil 12. února 1985. Věnuje se dětem a mládeži už 19 let. Také pomáhá onkologicky nemocným dětem. Pořádá pro ně mimo jiné koncerty. „Snažím se také pomáhat Romské komunitě jak se dá,“ říká Robert Kotlár.